Základní škola Heřmanův Městec

V úterý 18.6. se žáci 6.B vydali po stopách Keltů. Nejprve navštívili moc pěkné muzeum v Nasavrkách a poté putovali na místa, kde stávalo oppidum. Jak se dějepisná exkurze vydařila? Poslechněme si názory dvou žáků 6.B:

„Tento výlet byl moc pěkný. Sice bylo hodně velké vedro, ale mohli jsme se smočit v řece. Verča tam spadla. Měla špinavé kalhoty, odřený palec a modřinu na rameni. Šli jsme úplně vzadu, ale tam je vždy největší sranda. Radek nám dal vlhčené ubrousky, abychom si mohli setřít pot z čela. Pak jsme si ho dávali na hlavu a Verča dělala, že má pokrývku hlavy. Natka nás stále polévala vodou, kterou měla v batohu, aby to měla lehčí.  VEDRO, POT A SRANDA, tak takhle bych popsala celý výlet.........“                      Markéta Pleskotová

 „Ráno jsme se sešli před školou o půl osmé a vyrazili jsme autobusem do Chrudimi. Když jsme vystoupili, zamířili jsme hned na lavičky vedle coopu. Někdo si kupoval brambůrky, ale já si jen koupila tyčinku Deli. Asi po půl hodině jsme odešli na autobusové nádraží, kde jsme na autobus čekali strašně dlouho, až si z nás učitel dělal legraci, že budeme muset jít pěšky. Nakonec autobus přece jenom přijel. My jsme nasedli a vystoupili až v Nasavrkách. Šli jsme se kouknout do muzea, kde jsme dostali bločky a celou dobu jsme tam doplňovali. Muzeum bylo krásné, až na to, že jsem tam už asi čtyřikrát byla. Potom se s námi paní průvodkyně vydala na oppidum. Nejdřív jsme si mysleli, že to bude dobré, protože jsme šli lesem a navíc z kopce, ale to byl jenom začátek. Jakmile jsme odbočili na rozcestníku doleva, začalo to být pořád horší a horší. Nakonec jsme se dostali na silnici. Někdo by si myslel, že je to záchrana, ale to se ohromně mýlí. Protože tam nebyl ani jediný stín, asfalt se už roztékal a my jsme umírali vedrem. Když jsme přišli, nahrnuli jsme se k hospodě a koupili si krásně vychlazené pití. Když jsme dopili a dojedli nanuky, šli jsme na autobusovou zastávku. Cesta zpátky byla v pohodě a všichni jsme se těšili domů. Zlaté pravidlo: Všude dobře, doma nejlíp.“                            Sára Burešová